Misaluba

Misaluba hej, hej.

Misaluba ho, ho.

Ten den slunečné ráno,

zněl džunglí bubnů hlas.

Ať vše je uchystáno přijdou hosté mezi nás.

I malý Misaluba se těší a je rád,

že večer ohně slavnostní vesnicí budou plát.

Misaluba hej, hej...

Leč večer ohně slavnostní udusí křik a pláč,

a kletby mužů spoutaných, jsi otrok cenu máš,

utíkej Misalubo, utíkej není čas,

tvá máma platí životem vteřinu kterou máš.

Misaluba hej, hej...

V bezpečí noci klínu tě nikdo nehledá,

a tam kde byl tvůj domov je teď země spálená.

Už malý Misaluba chápe co to znamená,

ten malý Misaluba nyní srdce muže má.

Misaluba hej, hej...