Namále mám

1. Nabádám tě po sté, vlastní ženo má

když k nám přídou hosté, nebuď lakomá

výmluvy, že u nás vyhořela spíž

jsou příliš průhledné a dost chabé což ty víš

2. Neházej lásky vílo po mě nádobím,

ať tvé nežné dílo nenapodobím

tuším žes´ trochu výborná a já zas umím klít

to snad stačí k tomu, abychom štastni mohli být

R: Namále mám, namále mám, namále mám

žena mě trestá a působí šrám

a přitom říká, že sem rváč a vynucuje pláč

tak v okolí, namále mám

3. Nemáte vůbec ponětí, co si vytrpím

jako by prokletí vrhlo na mne stín

když dále se to povleče, tak může se i stát

že muž ti holka uteče, a tohle ti nechci přát

R: Namále mám, namále mám, namále mám... (2x)