Tuleň

Tuleň se líně vodou válí

a věrtel v míře stálý

ztrácí stín, když se stmívá

Ze své kóje se zvolna zvedne

tichá tma, co spí ve dne

a do kraje se dívá

Večer je zcela prostý hluku

já hledám tvoji ruku

která ti oči cloní

Jak autobus se krajem řítí

kvedlá se, páchne, svítí

tak natáhnu se pro ni

Zastírat vážně se nehodí

co z pukavce se zrodí

když navrátí se ráno

Šedý obal v trávě od rosy

a na něm psáno cosi

"homogenizováno"