Purpura

Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní,

nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým,

snad jenom v podkroví básníci bláhoví pro ni slzy roní,

hrany jí odzvoní rampouchem křišťálovým,

slunce se vynoří, hned však se k pohoří skloní, rychle skloní,

a pak se dostaví dlouhá a pokojná noc,

tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní,

po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo vánoc.

V hodině půlnoční zvony když vánoční zvoní, tiše zvoní

nesou nám novinu, že pokryl krajinu sníh.

Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní

po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo vánoc