Projdu zdí

Em

1. Já peníz v rukou měl,

co toužil po něm svět,

a hledal rub a líc, pořád ho obracel.

Tak dlouho řeknu vám, až orel panu sněd,

roztrhal ji, natrávil a vyzvracel.

2. A tak jsem pozbyl strach

a páni v buřinkách

tolik dojatý mou výhrou lehce tleskali.

štěstí bylo míň, než je rumu v pralinkách

a žádný velký věci pak se nestaly.

*: Až jednou o mně rozhodnou!

R: Až rozhodnou, tak projdu zdí

a nikdo z vás to nedovede zastavit.

Zlaťák s orlem poslední

jako ten Faust, můžete ho každej mít.

3. Dravec loví dál, zpívej Mirabel,

někdy je až příliš pozdě na změny.

Neusnul, kdo se bál, a já snad abych šel,

princezny by měly zůstat zazděný.

*: Až jednou o mně rozhodnou!

R: Až rozhodnou, tak projdu zdí...

4. Chodník slávy mý se nahnul a já spad,

smyslů zbaven o zem praštil kytarou.

Do dneška tam zní a ještě dlouho bude snad,

já zmizim jako Faust, písně tu zůstanou.

*: Až jednou o mně rozhodnou!

R: Až rozhodnou, tak projdu zdí...

Hm

...jako ten Faust, můžete ho každej mít.

R: Až rozhodnou, tak projdu zdí

a nikdo z vás to nedovede zastavit.

Zlaťák s orlem poslední

jako ten Faust....