Kouřový signály

Nad pasekou vyhouplo se slunce

už se víčky prodírá,

na řasách má kapky rosy

Gis

duhově se na mě usmívá.

Ami

Do mý tváře slunce praží

modrá obloha se snaží

H7

dál zas mě vést

dál jen vést.

R: Já dokud nepoznal jsem cesty dlouhý

Cismi Gis7

tak žil jsem jako jiný žijou snad.

A měl jsem jako každej svoje touhy

Fis7 H7

až došlo mi že můj dům není hrad.

Já vyletěl jak ptáci létat umí

Cis Gis7

a kdo ucítil se mnou ohně dým,

poznal jsem, že jen ten porozumí

životním signálům kouřovým.

Hradbou lesa když se prodírám

a náhle mám před sebou kraj.

Panenky se stáhnou jak mi náhle

vstoupí světlo na okraj

očí které dálku vidí

očí které mají lidi

dál zas jen vést

dál jen vést

R: Já dokud nepoznal ...