Píseň o nose

1. Už jako malej kluk v životě smůlu jsem měl,

ještě jsem nechodil a už jsem velkej nos měl.

Na okně v pokoji, kde jsem žil sedával kos,

divil se jak může mít někdo tak velkej nos.

R: Jó to je legrace život si z lidima hrá.

Někomu malej nos jinýmu raťafák dá.

Nemůže vypadat, tak jak by každej z nás chtěl.

To by každej člověk malinkej nosánek měl.

2. Můj táta říkaval takovýho kluka jsem chtěl,

co by byl jako von a po něm velkej nos měl.

Nos jako jahodu co bys chtěl v životě víc.

Aby byl červenej musíš se naučit pít.

R:

3. Od čeho trempíci červený nosy majó,

když se tam na čundru sodofkó nalévajó.

Že je to od slunce lidé jim to nevěří.

A ten kdo nevěří v sobotu doma leží.

R: