Páteční

1. Šaty jsou sváteční, zvony zní páteční,

oni jdou na rukách zlétej cejch,

Bože můj, proč ten chrám, nepadá, polykám,

horkej prach po slzách protivnejch.

R: Když mi ústa dává, cítím nahlej pád,

když se láska vdává, má ji mít jeden rád.

2. Zvony zní smuteční, lidé jsou neteční,

zbyl jen prach po slzách protivnejch.

recit.:

Toho dne na mne pád celej svět a všechno krásný se zřítilo v tom

okamžiku, kdy vítr odhrnul kousek bilyho závoje a svět se roztříštil

o křivý dlažební kostky toho staryho náměstí, které už vidělo tolik

lidského neštěstí, začalo pršet a já jsem cítil, že budu brečet,

brečet před lidma, který to nemůžou pochopit, protože ten jejich

svět ještě stojí. a tak jsem šel pryč.

R: Město zda se poušti, domům hrozí pád,

nebe níž se spouští /dotyčný byl právě přejet autem/,pozdravuj,

mám té rád.

3. Šaty jsou smuteční, zvony zní čtvrteční,

lidé jdou, víří prach po slzách,

šaty jsou smuteční zvony zní čtvrteční,

horkej prach na očích na řasách.