Slečna sen

1. Jdu si lesem a náhle tu potkám

slečnu sen, slečnu sen.

Já tu bloudím a cestu svou hledám

z lesa ven, z lesa ven.

R: Já tu hledám tu nej, tu nejhezčí z cest,

která mohla by mě k tobě vést,

tvých kudrn tak mít jen

plnou náruč a nést jen tam,

kam jenom slunce zapadá.

2. A zlíbí se má víčka spolknout

jen tak sám, jen tak sám,

já jenom jak sova si houknout,

rád tě mám, rád tě mám.

R: Já tu hledám tu nej...

3. A ptáš se pak tý, který říkáš

slečna sen, slečna sen,

to jméno teď přes hlavu svlíkáš,

tvý je jen, tvý je jen.

R: Tak tu hledáme tu nej, tu nejhezčí z cest,

která mohla by nás k sobě svést,

tvých kudrn tak mít jen

plnou náruč a nést jen tam,

kam jenom slunce zapadá.

R: Tak tu hledáme tu nej...

...

/: jen tam, kam jenom slunce zapadá :/