Měsíc v úplňku

Měsíc v úplňku opřel se o nebe

nemůžu spát, bojím se o tebe

myšlenky plynou líně jak po medu

bráním se noci, jak jenom dovedu

Možná je neděle a možná už pondělí

je tolik věcí, co by tě bolely

je tolik věcí, co by tě zranily

ze tmy se slétají jak noční motýli

Obracím peřinu, počítám ovečky

uvnitř se rozplývám na drobný částečky

zas padám ze schodů na cestě do sebe a nemůžu spát

a tak prosím za tebe