Chceš dál v mém stínu stát

V přítmí scén jsem léta zpíval,

sál se na mně z dálky díval,

a neviděl, že nejsem sám a já byl rád,

že chceš dál v mém stínu stát...

Jsem ti vděčný za ty chvíle,

na mé straně si vždy stála,

na písku dům, byť nádherný,

by stejně spad´,

zůstaň dál v mém stínu stát...

Ze všech si nejhezčí, ze všech si nejlepší,

na scéně jsem se třás´, z toho, co vzejde z nás,

ja vím, že nejtežší je v něčím stínu žít,

nesmíš mi odejít, jsem sám...

Šel jsem stále jen svou cestou,

jen v ní byl můj všechen zájem,

život můj je stálý shon, veř, já jsem rád,

že chceš dál v mém stínu stát...

že chceš dál v mém stínu stát