Což neřekl ti zrak můj tisíckrát

Ty ptáš se, zdali půjdu alejí

S tou vzpomínkou jak jarní růže bílá

Kam šel bych, a kde stál bych s nadějí

Bez tebe lásko má, ty břízo štíhlá

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?

Má touha dál by k tobě letěla

Až tam, kde modré ráno slunci mává

A polibek ti vtiskla do čela

Do očí pohlédla, kde úsvit vstává

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?

Až moje slunce zhasne jedenkrát

Já k louce vzlétnu věčným kvítím vzkvetlé

Z té výšky hvězdu Zemi spatřím plát

A paprsek tvůj najdu v jejím světle

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?

Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,

že mám tě rád, že mám tě vroucně rád?