Dobré roky to jsou

Těch dávných sedmnáct

to býval bláznící věk

to byl ten bláznící věk

kdy spoutaný se dáš na útěk

a vůní všech žen

rád se dáváš zmást

když je ti sedmnáct

Když je nám trochu víc

tak málem dvacet a půl

to čas jen k dálkám plul

a z lásky svět byl prostřený stůl

a vzlítnul jsi na měsíc

věk je pouhé nic

co máš v sobě je mnohem víc

Dál svíčky sfoukáváš

už je jich třicet pět

to kvůli nám celý svět se točí jen dál

noc, to je tvůj den

i prohrou vyhráváš

a únavný sen

jak svíčku sfoukáváš

Pak dny nám krátké jsou

a je tu podzim najednou

a tvůj film, ten co jsi žil

ať závoj má, měl svůj děj a cíl

dál jsi tím, co jsi byl

když cítíš den s tmou

dál dobré roky to jsou