Jestli tě budu mít rád

1. Má švih, má šarm, no a já ji znám.

Má hezký úsměv a svůdný krok,

a tak jsem ji znát chtěl víc.

Má tam i tam, co mám rád a ne sáaám.

Nohy má dlouhý jako přestupný rok,

a tak jsem jí šel říct:

R: Věř mi, já tě budu mít rád

nejpozději už za malou chvíli.

Prý bych měl snad pozor si dát

a žít jen tak, jak se dá.

To pak už nebudu já.

Máš tu čest, že mě můžeš svést a být má.

2. Má švih, má šarm, no a já ji mám.

Máme se rádi už víc než rok

a nechybí nám teď nic.

Ale vím, když čas rozdělí i nás,

nedám si prášky ani do hlavy brok

a jiné zas půjdu říct…

R: Věř mi, já tě budu mít rád . . . . . .

3. Tohle jsem já jí říkal vážně.

Zaplakal hlas i můj anděl strážnej.

Kam se to řítím? Kdy já už zmoudřím?

Do smrti mé a pak co dál?

Ať budu v pekle či v bájném ráji,

kouknu se, jestli tam dívky mají.

A kdo mě zná, ten už rozpozná,

co já i tam bych si dávno přál

- nejvíc přál.

R: Věř mi, já tě budu mít rád

nejpozději už za malou chvíli.

Prý bych měl snad pozor si dát

a žít jen tak, jak se dá.

To pak už nebudu já.

Máš tu čest, že mě můžeš svést, a být má.