Kdo teď má tě rád

Tak si říkám: „Nech to být!“

K čemu křísíš, co má spád

Loňský plamen – jak to bývá

Dávno dávno dávno zchlad‘

Tak si říkám: „Nech to být!“

Zašlá láska je ta tam

Tichým spánkem odpočíváš

Jenže stejně ptám se, ptám

Kdo teď má tě rád,

jak měl jsem já?

Kdo teď má tě rád,

ó lásko má?

Kdo teď ráno kávu z šálků s tebou snídá?

Závidím mu málem,

dá se říct

I když lásku tvou a stálost neuhlídá

On tě má – a já už nikdy víc

Tak si říkám: „Je to pryč!“

Jsem zas volný – bohudík!

Z prvních týdnů milování

Zůstal pouze pouze zvyk

Já ti vrátil tedy klíč

Já jsem skončil všechno sám

Je mi krásně – nemáš zdání

Jenže stejně ptám se, ptám

Kdo teď má tě rád,

jak měl jsem já?

Kdo teď má tě rád,

ó lásko má?

Kdo teď ráno kávu z šálků s tebou snídá?

Závidím mu málem, dá se říct

I když lásku tvou a stálost neuhlídá

On tě má – a já už nikdy víc

Tak si říkám: „Je to pryč!“

Proč se trápit, proč se smát?

Osud za nás karty míchá

vokál:

(někdy štěstí – někdy pláč)

Jak on rozdá, budem hrát

vokál:

(jak on rozdá, budem hrát)

Tak si říkám: „Je to pryč!“

vokál:

(mám se trápit, nebo smát?)

Už se příběh odehrál

vokál:

(odehrál)

Člověk doufá, dokud dýchá

Dokud dýchá, doufá dál