Miriam

Předehra

Denně se ráno ptám,proč musím vstávat sám

odpověď dávno znám jsem samotář.

Dlouho už doufám, že se jednou

ráno má víčka mírně zvednou

já spatřím náhle čísi jemnou tvář.

R: Odlétá spánek, jak jarní vánek, jak svatojánek,

díky Miriam

sedíme právě, u stolu v trávě při ranní kávě

s krásnou Miriam.

To je ten dávný příběh lásky zázračné,

živé a průzračné, kterou mě dává……dává Miriam.

Říkají známí, že všechno dá mi s noblesou dámy,

krásná Miriam

celý svět má teď vůní růží růžových,

tam kde byl pláč je smích už nejsem sám.

mezihra

Setmění vhání stín,každý den dlouho spím

pletu si tvůj sen z mým a mám ho rád

ale když spolu dříve vstanem

a jdem se toulat krásným ránem

zapomínám, že chtěl jsem dlouho spát.

R: Odlétá spánek, jak jarní vánek, jak svatojánek,

díky Miriam

sedíme právě, u stolu v trávě při ranní kávě

s krásnou Miriam.

To je ten dávný příběh lásky zázračné,

živé a průzračné, kterou mě dává……dává Miriam.

Říkají známí, že všechno dá mi s noblesou dámy,

krásná Miriam

celý svět má teď vůní růží růžových,

tam kde byl pláč je smích už nejsem sám.

dohra