Na sedm strun budu hrát

Na sedm strun budu hrát, o srdci prázdným jak člun

Za svitu stříbrnejch lun, až padne rosa a chlad

Usednu v stínu tvejch vrat a jako neznámej hráč

I pro tvůj úsměv i pláč, na sedm strun budu hrát

O srdci prázdným jak člun, o srdci prázdným jak chrám

Ale jsem rád, že ho mám, kde jinak měla bys trůn

O tom, co může se stát a co se nestane žel

O tom, jak rád bych tě měl, na sedm strun budu hrát

A pak ti pláchnu do lůna přírody

Rukou jen mávnu všem trablům navzdory

a všechno spláchnu pod klenbou nebeskou

A zlomen v půli a zase v rozkladu

Proti svý vůli k tobě se přikradu

A ještě delší píseň, ještě delší

Na sedm strun budu hrát, o lásce dlouhý jak věk

Na kterou nenajdu lék, která je zkrátka můj pád

Však přesto vroucně a rád, pod oknem tvým zas a zas

O lásce dlouhý jak čas, na sedm strun budu hrát

A pak ti pláchnu do lůna přírody

Rukou jen mávnu mám k tomu důvody

a všechno spláchnu pod klenbou nebeskou

A zlomen v půli a zase v rozkladu

Proti svý vůli k tobě se přikradu

A ještě delší píseň, ještě delší, ti budu hrát

Budu ti hrát