Nádherný chór

Jaký nádherný chór

slyším od rána znít.

Akord skládek a sond,

hukot vzdálených tříd.

Je to nádherný chór,

rámus dílen i aut,

dětská hříště i vlak

zní tu prostě jen tak,

místo varhan a flaut.

Jako nádherný chór

město vejde až k nám.

Denně píše tu vzkaz

na tvůj okenní rám -

nejsi sám, nejsi sám.

Je tu nádherný chór

s kterým přejde tě strach.

S ním jsi vstával, jdeš spát,

ještě slýcháš jej v snách.

Tenhle nádherný chór

v krvi máš aniž víš.

Tak sis vážně už zvyk´,

že ten hvízdot a křik

dnes by scházel ti spíš.

Tenhle nádherný chór

řek´ mi rámusem svým,

že i já žiju s ním,

že tu místo své mám,

nejsem sám, nejsem sám.

Jaký nádherný chór…

Někdy zůstanu stát

a vím líp nežli dřív -

dokud v záplavě not

uslyším tenhle hřmot,

tak i já budu živ.

Je to nádherný chór,

já už vyznám se v něm.

Chceš-li - zastři mi zrak,

uhodnu stejně kde jsem.

V městě svém, v městě svém!

Slyším nádherný chór,

ať jen zní stůj co stůj,

tenhle báječný hlas,

k němuž přidám já svůj.