Nápad

La-la-la-la-la…

Už jako malý žáček snažil jsem se bavit známý

A měl velké přání mít jich jednou plný sál

To mělo jeden háček – že kromě naší mámy, jé-jé

Nikdo nechtěl nás vážně brát

A kolikrát na nás táta pásek vzal

La-la-la-la-la…

Snad to nebyl špatný nápad, co nás tenkrát napad'

Záhadou všech záhad

Bylo ale „jak teď dál?“

Jenom račte chápat

Škoda kdyby zapad'

Snad to nebyl špatný nápad

Jistě za to stál!

Tak jednou za svítání jsem nad šálkem kávy

Řekla: „Co mi brání? Já svou kůži na trh dám!“

Jé – a to nemá nikdo zdání, jaký je rub slávy – jé-jé,

A kdo chce nás vážně brát, tomu chcem' díky vzdát

I když nás třeba nevnímá

La-la-la-la-la…

Snad to nebyl špatný nápad, co nás tenkrát napad'

Záhadou všech záhad

Bylo ale „jak teď dál?“

Jenom račte chápat

Škoda kdyby zapad'

Snad to nebyl špatný nápad

Jistě za to stál!