Pisen pro Martinu

Metari snad ze me maji psinu,

ze pry zpivam pod balkonem balkoninu

a ze na tu svoji pisen pro Martinu

koupil jsem si v bazaru starickou kytaru.

Na dukaz, ze jeste zije

aspon kousek fantazie

prisel jsem ti serenadu hrat.

Nestydim se tohle rici

tvari ve tvar domovnici,

ktera hlida tamten tvuj hrad.

Nejsem tim, cim byl jsem vcera,

zmenil jsem se v grand signeura

a svuj sirak odhazuji v dal.

V dobe spartaku a fordu

zkusi ostri meho kordu

kazdy, kdo by se me lasce smal.

A proc se vsem ospalym partajim

se svoji laskou k tobe netajim?

Mam k tomu jednu dobrou pohnutku,

mam totiz romantiku v posudku.

A tak zpivam pod balkonem:

Vyjdi, mila, vyjdi honem,

trebaze v tom kousek smuly je,

ze do te lasky s Capuletem

se mi tady cinzak plete

a ze ty snad nejsi Julie.

Neslusi se pry dneska basnikum

na lyre skladat tuhle lyriku,

tak pro vztek vsem jizlivym cynikum

koupil jsem v bazaru tu kytaru.

A tak zpivam pod balkonem:

Vyjdi, mila, vyjdi honem,

trebaze v tom kousek smuly je,

ze ten, kdo zpiva kantonu

pro malou hru na balkonu,

snad s de Grieux se presne nekryje.