Tajga

Pláň je tisíc herst

A její prázdno v duši mám

Zdá se něčím krásná

Čím, to nevím sám

Skloň či zdvihni tvář

Znáš svou tajgu, znáš

Tou si vždycky toužil

Hnát se křížem kráž

Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá!

Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá!

Dřív než v černém hrobě budem spát a klít

Cválej – život má se žít!

La-la-la...

Hlas ti říká: „Pojď!“

Znáš svou tajgu, znáš

Já se měním dálkou

Já jsem stále táž

Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá!

Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá!

Dřív než v černém hrobě budem spát a klít

Cválej – život má se žít!

La-la-la...