Testament

I když jinak voní tráva

a jinak voní vzduch a pes

už pokulhává přes další

letokruh i můj krok už je kratší

a sotva mění směr.

Občas je to k pláči , ale přesto je to fér

co měl jsem to mi stačí, co mám je

víc než dost , tak proč bych se měl mračit

když můžu zpívat pro radost.

V mích písní zněla slova , všech velikých

básníků a čas je sotva schová

pod mechy pomníků

Dny se mnou soupeří a stáří

vítá mě u dveří , ten jeho úsměv

mu nevěřím , laskaví lhář.

Ať zní můj testament a z každým

tónem se chvěje zem , ať ví

že stále jsem tím kým jsem

neměním tvář

Když stále je co dýchat a koho

milovat , proč by měla lidská

pýcha na život žalovat.

Ať stěžují si druzí na noci bez

spánku , se mnou tančí můzi až

do ranních červánků a duše volá

vivat a srdce velí steč , chci do

dálky se dívat a neztratit svou

řeč a z každým novým ránem

vyjít slunci vstříc a být svým vlastním

pánem i sluhou a nic víc

Dny se mnou soupeří a stáří

vítá mě u dveří , ten jeho úsměv

mu nevěřím , laskaví lhář.

Ať zní můj testament a z každým

tónem se chvěje zem , ať ví

že stále jsem tím kým jsem

neměním tvář

Dny se mnou soupeří a stáří

vítá mě u dveří , ten jeho úsměv

mu nevěřím , laskaví lhář.

Ať zní můj testament a z každým

tónem se chvěje zem , ať ví

že stále jsem tím kým jsem

nezměním tvář