Toužím

Venku se stmívá, v místnosti je vánek

A mě je líto, že má tě v moci spánek

S pocitem blízkým dívám se jak dýcháš

A přitom vnímám jen tvou klidnou tvář

Vnímám tvou spící tvář jak žízeň

Jak tenký proužek světla co svádí boj s tmou

Jak ráno když najdu krůpěj v trávě

Jak závoj pravé perly v níž ohínky jsou

Toužím zažehnout ohněm ústa

A zapálit je touhou jak blázen a žhář

Toužím zapálit tvůj cit láskou

A tvoji bílé tváři dát lásky zář

Toužím zažehnout ohněm ústa

A zapálit je touhou jak blázen a žhář

Toužím zapálit tvůj cit láskou

A tvoji bílé tváři dát lásky zář