Věčný laik

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád,

starší kluk mi ji vzal, byl jsem zoufalý

psal jsem jí a s ním chtěl jsem se prát.

Byl jsem laik, laik, pokud lásky se týká,

věčný laik, laik, který hlouposti říká, věčný žák.

S jednou pak šel jsem k ní jen tak na desky,

s jednou pak v potmě zůstal jsem dál,

jí tou tmou v očích tančily záblesky,

žádný strach to jen já jsem se bál.

Byl jsem laik, laik, pokud lásky se týká,

věčný laik, laik, který hlouposti říká, věčný žák.

Co bylo dál to vám už nepovím,

jen to, že přestal jsem se bát,

že jsem od ní ránem říjnovým šel spát,

plakalo město spících výkladů,

z nebe stékal vodopád

ale já chtěl krásnou náladu všem dát, všem hrát.

Od těch dob už jen měl jsem víc nadějí,

říkal jsem, že je důkladně znám,

ale když teď mám jednu rád trochu vážení,

poznávám, že zas jen začínám.

Že jsem laik, laik, pokud lásky se týká,

věčný laik, laik, který hlouposti říká, věčný žák.

Snad jsem dál, snad už znám aspoň základy,

jak s ní žít, to jsem částečně zvlád,

snad jsem dál, i když mám stejné nápady,

jak ten den, když jsem chtěl se s ním prát.

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád.

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád.

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád.

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád.

Když jsem chtěl, aby holky mě líbaly,

když jsem měl jednu bláznivě rád.