Když nad Prahou se večer uklání

1. Když nad Prahou se večer uklání a zvony smutně zvoní,

mé srdce již se nebrání, mé oči slzy ro-ní.

[:Moje milá s jiným u muziky skáče

a mé srdce v hoři ustavičně pláče, pláče jenom pro ni. :]

2. Když měsíček nad Prahou vychází a hvězdy jasně svítí,

má panenka se s jiným prochází a já mám bez ní žíti.

[:Nemám na tom světě utěšení žádné

a mé srdce stále marnou láskou vadne, vadne jako kvítí. :]

3. Tam pod kamenným mostem z daleka tak tiše voda plyne

a na mne v tom světě nic už nečeká a žití moje hyne.

[:Na kamenný most si naposledy zajdu,

ve vodě hluboké utěšení najdu, najdu štěstí jiné. :]