Když jsi smutná

1. Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí,

rány se otevřou a naplní se solí,

držím tě za ruku a nemám žádnou záruku,

že nezůstanu o žebrácké holi.

2. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže,

do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,

všechny mé nápady hned zahánějí do řady

a střílí puškou té nejtěžší ráže.

3. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí,

stromy procitnou a mluví lidskou řečí,

tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,

[: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :]