Padaly hvězdy

R: Padaly hvězdy a jedna z nich slítla

mé milé přímo do klína,

jak byla žhavá, tak sukně jí chytla,

a od sukně celá roklina.

Ami Emi Ami Emi

1. Má milá křičí: pomoz mi přece,

nestůj tu jako z kamene,

Ami Emi Ami Emi

tak jsem ji rychle odtáhl k řece

z dosahu toho plamene.

R:

2. Jenže ta hvězda tu moji milou

rozpálila jak kamínka,

zuby i nehty mi pustila žilou

a já drtil její ramínka.

R:

3. Pod hlavou nebe a nad hlavou země,

v obrovským požáru škvařím se,

jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,

jako dvě kapky steklé na římse.

R:

R: Teď už jen v očích jak tečka za snem

skomírá malý plamínek,

běžíme k hvězdě a oba žasnem:

je to jen chladnoucí kamínek.