Pohádka

Rec: Takhle nějak to bylo:

jedlo se, zpívalo, pilo,

princezna zářila štěstím

v hotelu nad náměstím,

drak hlídal u dveří sálu,

na krku pletenou šálu,

Dědové Vševědi okolo Popelky

žvatlavě slibují šaty a kabelky,

každý si odnáší kousíček úsměvu,

dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,

hosté se sjíždějí k veliké veselce,

paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola

pletou se latícím kočárům pod kola,

Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu

kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku,

vrátný se zohýbá pro tučné spropitné

a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,

kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů

a vítr na věži opřel se do zvonů,

"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",

dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,

náhle se za oknem objevil skřítek,

rozhrnul oponu z máminejch kytek,

pěkně se usmál a pěkně se podíval

a pak mi po očku do ucha zazpíval:

R: Dej mi ruku svou, studenou od okenních skel,

všichni tě mezi sebe zvou

a já jsem tu proto, abys šel.

Rec: Na plný obrátky letíme světem,

všechny ty pohádky patřily dětem,

dneska už se neplatí buchtama za skutky,

sudičky sesmolí kádrový posudky,

obložen prošlými dlužními úpisy,

koukám se z okna a vzpomínám na kdysi,

jak se mi za oknem objevil skřítek,

rozhrnul oponu z máminejch kytek,

pěkně se usmál a pěkně se podíval

a pak mi po očku do ucha zazpíval:

R:

R: