Samota je bílá paní

Samota je Bílá paní

občas projde i mým bytem

skrze zdi jako voda sítem

a já jí vařím čaj

Dá si čtyři kostky cukru

potom ještě kapku medu

odolat jí nedovedu

když mi řekne hraj

Zapálí si cigaretu

pak mě vtáhne do postele

což je velmi neveselé

studí jako led

Její prsty rampouchový

vklouznou ke mně do pyžama

šeptá já jsem taky sama

vem si mě a hned

Na sobě má tolik sukní

co je listů v kalendáři

dostanu se stěží k září

a zmizí jako sen

Zbyde po ní prázdnej šálek

na něm stopa jinovatky

a věčná cesta tam a zpátky

podél prázdných stěn

podél prázdných stěn

podél prázdných stěn

podél prázdných stěn

podél prázdných stěn