Slon

1. Jsem slon a ty jsi porce-lán a život se mnou je pech

Co můžu, vždycky podě- lám a hledám tě v těch střepech

A nosím si tě po kapsách, bejt Nezval, dodám ještě

Jako by mi okap sáh' za límec prsty deště

Jako by mi okap sáh' za límec prsty deště

2. Nosím si tě v ubrousku a s požehnáním Božím

Dnes v noci kousek po kousku z těch střípků si tě složím

A abys mohla do světa, je třeba vdechnout duši

Leč dech tě zase rozmetá a vzkříšení se ruší

Leč dech tě zase rozmetá a vzkříšení se ruší

3. Nosím si tě v příšeří mé růžolící dlaně

A až mi jednou vyměří u brány základ daně

Tak odevzdám jim hromádku tvých střípků ze své pěsti

A v nebi řeknou: V pořádku, vy máte z pekla štěstí