Zahradnická

1. Určitě sejdem se po letech,

spolíhám na boží mlejny,

možná, že přibereš po dětech,

oči však budeš mít stejný.

Ty oči, co viní mě ze zrady,

co se z nich slzy jen řinou,

ta okénka do rajské zahrady,

jenže zahrady vonící dřinou.

2. Co jsem se natrápil s červama,

zalíval růže a astry,

mám z toho problémy s nervama,

na rukou, na duši flastry.

K čemu ty pečlivý záhony,

k čemu to zbytečný plení,

divoký přírodní zákony,

ty v sobě těžko kdo změní.

3. Na stolku v zahradním altánu

stují džbán, a v něm střik vinnej, juch,

ať si teď nalejvá ze džbánu

pro změnu zas někdo jinej.

Určitě sejdem se po letech,

spolíhám na boží mlejny,

[: možná, že přibereš po dětech,

a oči, no, ty budou stejný. :]