Chtěl bych umět napsat baladu

Noc pod křídly tmy schoulená

nad jejím tělem vrány krouží

noc do svatebních šatů oděna

svou vlečku vláčí blátem, louží

a zatím čas po nás touží

pohledem letmým

kam schováme své něžné lásky

až se setmí

a kolikrát musíme ještě zemříti

abychom konečně mohli býti dětmi

jó, chtěl bych umět napsat baladu

o všem co kdy potkalo tento svět

má na tisíc divných strof

na rubu písní ji potkávám

ale mám strach, mám strach z jejích slov.

Hamlet včera podal demisi

na propadlém lístku z kina

a teď chodí městem s jedem na krysy

a na divadlo nevzpomíná

to všechno je naše vina

ubližování

pojď, oslavíme spolu

to naše první usínání

a nesmíš se bát, že zestárneš

tady je jediný svět vyplněných přání

jó, chtěl bych umět napsat baladu

o všem co kdy potkalo tento svět

má na tisíc divných strof

na rubu písní ji potkávám

ale mám strach, mám strach z jejích slov.

Někdo mi ukradl vzpomínky

a nosí moje oči v peněžence

místo zbraní a tak si klade podmínky

ve verších psaných na složence

nevěř, že někdo za milence

ti splátky splatí

že někdo najde odpověď

a pak ji ztratí

a jen znamení na stropě mi říká pamatuj

čekej mě na konci všech nekonečných tratí

jó, chtěl bych umět napsat baladu

o všem co kdy potkalo tento svět

má na tisíc divných strof

na rubu písní ji potkávám

ale mám strach, mám strach z jejích slov.

Ó chtěl bych umět napsat baladu

o všem, co kdy potkalo tento svět

má na tisíc divných strof

na rubu písní ji potkávám

ale mám strach, mám strach z jejích slov.