Jak jdem tím zdejším světem

1. Já si myslel kdysi dřív, že znám už svět,

když znám bar a potlesk lóží.

Jednou spálen od kopřiv a řek jsem hned,

ohně žár teď už znám, ale to byl klam!

R: Jak jdem tím zdejším světem,

uniká nám, v čem se pletem,

a jen zřídka najdem vlastní kaz, to možná.

Jak rostem, marná sláva,

cosi dál nám našeptává,

že slunce, hvězdy, měsíc i čas,

vše se točí kolem nás.

A pak tu nejsme a stejně svítá.

2. Já se s pýchou chlubil tím, že mám tu čest

dívky znát, ač neznám žádnou.

Pak jsem říkal, že už vím, jak úspěch nést,

že už znám i sebe sám, ale i to byl klam!

R: Jak jdem tím...

R: (Pomaleji) Jak jdem tím...