Proto a proč

Přiznávám, že nevím nic

a stokrát nic je dost

kam vedou nájezdy od dálnic

a kde jsem vzácný host

kde najdu správné rozcestí

jak poznám superkýč

koho si mám držet v sousedství

a koho poslat pryč.

A nemusím znát všechna proto a proč

každé mínus, každé plus

dostal jsem lístek na kolotoč

a mám svůj vlastní vkus.

Jeden úsměv není tak moc

a stokrát moc je nic

někdy vnímám nedělní noc

a vyjdu do ulic

cestou mi pár lásek připomíná

že měl bych jednu mít

musí být stálá a jediná

pak u ní najdu klid.

A nemusím znát všechna proto a proč

každé mínus, každé plus

dostal jsem lístek na kolotoč

a mám svůj vlastní vkus.

Neptám se roků, kolik chyb mám

to někdo spočítá

jsme přece grandi a nevadí nám

jedna sklenka rozlitá

můžu být ke všem netečný

hrát všechno, co tu zpívá

a nechci se tvářit jako neskutečný

to si člověk neužívá.

A nemusím znát všechna proto a proč

každé mínus, každé plus

dostal jsem lístek na kolotoč

a mám svůj vlastní vkus.