Smůla všech smůl

Házím si korunou starých starých stromů

panna a nebo lev, modrý je stůl

větrné housličky hrají k tomu

na duši lepí se smůla, smůla všech smůl.

Tvé vlasy voní jako ticho v lese

nikdo z nás netuší, co se vlastně stane

u studny čekám na nečekané

proč cesta s cestou teď, teď nesejde se?

Obejmi lásko to srdce moje

možná, že už nevíš, které to je

ať vím, že blízko jsi, že jsi tady

mé dlaně bez tebe umřou, umřou hlady.

Pod nohou bosou ať zhoupne se mech

můj stín je naruby z tvého stínu

až někam k závrati stoupá tvůj dech

trochu se zblázním a trochu, trochu zhynu.

Na nebi podzimním hvězda vzplane

Až vstaneme my, také tráva vstane

co na tom, že už se připozdilo

čím víc jsme dávali, tak tím víc, více zbylo.

Házím si korunou starých stromů

panna a nebo lev, modrý je stůl

větrné housličky hrají k tomu

na duši lepí se smůla, smůla všech smůl.