Panenka na kraji nebe

Na kraji sedí panenka, malá očka plná jasu.

Vítr ji zebe, místo šatů mikroten sáček kolem pasu.

Na kraji nebe sedí a vidí zas tu malou benzínovou pumpu,

tam byla doma, jak jen vrátit čas, chtěla by zpátky mezi bonboniéru a levný film.

Mezi bonboniéru a levný film.

Na kraji nebe sedí panenka, myslí na kamarády z plyše,

na pejska z regálu, co v autě za zadním sklem umí kývat hlavou tak tiše.

Na kraji nebe sedí panenka, myslí na auto plné lidí,

jak brali plnou a cizí řečí mluvili, cizí cigarety kouřili.

Bylo jí dobře, smutná nebyla, Bylo jí dobře, smutná nebyla.

Té noci přijeli ohniví koně, v sedlech plameny a za chvíli všechno navždy bylo jen pro ně.

Té noci přijeli ohniví koně, v sedlech plameny a za chvíli všechno bylo jen pro ně.

Na kraji nebe sedí panenka a nepřestává doufat

a z výšky jak tam sedí malinká vidí široké lány poupat.

Rostou si tam, kde byla ta benzínka, vítr je nechce přestat houpat

a teď řekněte upřímně komu by z kraje nebe se nechtělo nebe se nechtělo domů

mezi bonboniéru a levný film, mezi bonboniéru a levný film.