Ten kdo Tě provází

Když bozi se hněvají

On vchází potají jak stín

Prý přítel člověka

Odbýt se nenechá já vím

Zvolna vchází

Když čekáš na štěstí ve chvílích bolesti

Ten kdo tě provází je pláč

Oči ti přikreje s příslibem naděje

Svý slzy pokorně mu dáš

Za nocích bezesných

Tvůj tichý společník je pláč

Tvář schováš do dlaní

A pak tě zachrání jen pláč

Zvolna vchází

Tvý oči zaplaví rozvodní přístavy

V slzách pak problém odplouvá

I bouři přehluší šrám zbyde na duši

Jsi na tom stejně jako já

Pod dojmem nezdarů pak zvedáš kytaru

A on ti na hmatníku akordy střídá

Ozvěny tvejch dávnejch chyb

Co bys rád udělal líp

To vše teď před tebou jak na plátně kina

Ožívá

Po jarních záplavách

Ten kdo ti zůstává je pláč

Drží tě nad vodou

Když svoji lásku postrádáš

Pod dojmem nezdarů pak zvedáš kytaru

A on ti na hmatníku akordy střídá

Ozvěny tvejch dávnejch chyb

Co bys rád udělal líp

To vše teď před tebou jak na plátně kina ožívá

Sám sobě seš režisér a vše co nebylo fér

Je náhle zakleto do jediný písně

Po tvářích dere se proud pokoušíš se nadechnout

A znova začít stavět vzdušný zámky vysněný