Ztracený touhy

Jsme jako vítr

Nechci říct, že nás nezkrotíš

Okovy pálí, kdo ví

Zbaveni touhy

Ve zbraních z doby křižáků

Vedeme válku, svojí

Často promarněná je noc před popravou

Čekej na znamení ať nás nedostanou

Křídla bez perutí oheň bez plamenů

Nikdo nezasadí stromy bez kořenů

Co za to stálo

Že se nám osud zavděčil

Tak zoufale málo, kdo ví

Pohřbeni v písku

Pro naše touhy vzpomínáš

Ztrácíme hlavu, svojí

Jen málokdo ví proč hvězda z nebe padá

A málokdo zná otčenáš

Jen málokdo ví když nad hrobem se sklání

Že ta chvíle k uzoufání napoví