Vzpomínky

Voda je chladná a venku hic

a ty se trápíš,

že nemůžeš jít ven

jako spousta jiných žen.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Můžeš třeba křičet celou noc,

můžeš mě mlátit,

ale když pak řeknu dost

hranice překročí tvá zlost.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Čí jsou ty vzpomínky až k ránu?

Mý, tvý, já chci zapomenout.

Čím víc si s tím hlavu lámu,

někdy až k ránu, někdy až k ránu

nebeskou bránu otvírám.

Malovala, řek, ani o fous

jsem se nesplet, já to chápu,

ve vzpomínkách zas tápu.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Já tě mám vážně rád.

Čí jsou ty vzpomínky až k ránu?

Mý, tvý, já chci zapomenout.

Čím víc si s tím hlavu lámu,

někdy až k ránu, někdy až k ránu

nebeskou bránu otvíram.

Čí jsou ty vzpomínky až k ránu?

Mý, tvý, já chci zapomenout.

Čím víc si s tím hlavu lámu,

někdy až k ránu, někdy až k ránu

nebeskou bránu otvíram