Lovec
1. Pleť z kůry mám, chladná míza je má krev,
list místo vlasů, namísto domova stráň,
štval lovec sám, drnčí šíp a bludný zjev,
stín plný jasu zklamal tvou dychtivou dlaň.
R: V korunách křídla zní, les závrať má,
pohanská poslední žínka umírá
pro lovce ztracených dní.
2. Štval lovec sám, vnuka vnuk a synův syn,
jel proti času a s ním zabloudil svět,
co střílet chtěl, zašlé jméno, mrtvý čin,
mou dávnou krásu, kmen, strom zbavený let.
R:
R: + lásko má, lásko má, lásko má ...