Lovec

1. Pleť z kůry mám, chladná míza je má krev,

list místo vlasů, namísto domova stráň,

štval lovec sám, drnčí šíp a bludný zjev,

stín plný jasu zklamal tvou dychtivou dlaň.

R: V korunách křídla zní, les závrať má,

pohanská poslední žínka umírá

pro lovce ztracených dní.

2. Štval lovec sám, vnuka vnuk a synův syn,

jel proti času a s ním zabloudil svět,

co střílet chtěl, zašlé jméno, mrtvý čin,

mou dávnou krásu, kmen, strom zbavený let.

R:

R: + lásko má, lásko má, lásko má ...