Ztracená země

1. Bárka bílá se za obzorem ztrácí

a já vím, že se jednou vrátí k nám,

míří tam, kam odlétají ptáci,

hledat pravdu a věřit legendám.

2. Pověstí stále víc ta země dává,

sláva, mír, a lidé jsou si blíž,

zmizel stát a oheň spálil práva,

moře ví, kde hrdý člověk stál.

R: Že marně hledáš, to se stává,

život je boj, ty chtěj ho žít,

kde vítr stopy zanechává,

určí ti směr, za kterým jít,

tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout,

kde zůstal čas navěky spát.

R: Nečekej dávné pousmání,

mrtvý je stín, dnes slunce plá,

zoufalé lidské naříkání

v hlubině spí, země je zlá,

tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout,

kde zůstal čas navěky spát.

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů,

pochopíš sám: je konec her,

smích místo krve zazvoní tu,

štěstí, co máš, dávej a ber,

tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout,

kde zůstal čas navěky spát.