Smírčí kameny

Tajemný rituál v dešti

Půlnoc jej svírá ve svých kleštích

Kůlem se zatlouká kámen

Do tvaru kříže žula vstane

Déšť do očí se dral

Vítr sílil a větve rval

Půlnoc tajemný rituál

A kámen co zůstal tu sám, stát

Neznámý na kraji lesa

do čela kříže nápis tesá

pokorou slova znějí

prsty se strachem, zimou chvějí

Déšť do očí se dral

Vítr sílil a větve rval

Půlnoc tajemný rituál

A kámen co zůstal tu sám

Málokdo zřejmě tuší

Jaký stín nosil hříšník v duši

Kdo tesal tento kámen

Dávno to břímě sejmul z ramen

Déšť do očí se dral

Vítr sílil a větve rval

Půlnoc tajemný rituál

A kámen co zůstal tu sám, stát

Stávají při polních cestách

Jak němí svědkové činů, místa

jednou se rozpadnou zřejmě

(však) příběhy lidí jsou stále stejné

příběhy lidí jsou stále stejné

příběhy lidí jsou stále stejné