Za zdí

Odcházím do kouta a směju se tvý síle,

nechtěl bych klesnout takhle hluboko.

Nahoře je dole, dole je nahoře,

jsi s náma stejně jen tak na oko.

Plíseň na stěnách, na zemi střepy,

jsem čistej a svobodnej uprostřed deky.

Zavírám oči, nic nechci měnit,

našel jsem sílu, naděj nechci ji ztratit.

Je mi fakt líto, že tu nejsi a nevidíš

jak se propadám a jak se ti vzdaluju,

jsem jinde, jsem jinde, jsem jinde, jsem jinde.

Taky jsem pochopil, že nic není tak jasný,

bejt znechucenej a nevědět proč,

nevýraznej úsměv, gesto, nevýraznej postoj,

čím to že si připadám tak sám.

Plíseň se stěnách...