Déšť

Každej

jednou dojde na svoje dno

prázdnej

pocit uvnitř a žádný světlo

chladnej

déšť tě studí

ty procházíš krizí

snad tě někdo přidrží

Snad ti ruku dá,

vezme kolem ramen,

v náručí schová

snad tam bude stát

se záchranným lanem

lásku svou ti dá déšť

Je to bláto, táto

nestojí to za to

ty mi lžeš

věř

každýmu je dáno,

přej a bude přáno též

běž

další nový ráno,

nevolej už mámo a běž

tam kam budeš chtít,

kde si najdeš ten svůj klid

Snad ti ruku dá,

vezme kolem ramen,

v náručí schová

snad tam bude stát

se záchranným lanem

lásku svou ti dá déšť

Každej z nás

se hájí svojí vírou,

ale nikdo z nás

vlastní vinou

uteču pryč,

do jinýho světa,

kde už mně nebudou lhát

chci jen tak ležet v trávě

a spát

bez lidí, bez tlaku,

bez věty ,,musíš vstát"

Svědomí, to je jed,

kterej do žil vleze hned

jenom blázen nevěří,

že mu kroky nikdo neměří

Kdo z hrdosti nepřizná

vlastní chyby

ten žádnou hrdost nikdy

nikdy neměl

Skočím

z mostu dolů do studenejch vln

nechám

svý tělo omýt a unášet dál

někam

vůbec nevim kam,

hlavně ať tam nejsem sám

spěchám

na cestu, na tu už se neptám

Snad ti ruku dá,

vezme kolem ramen,

v náručí schová

snad tam bude stát

se záchranným lanem

lásku svou ti dá déšť

Snad ti ruku dá,

vezme kolem ramen,

v náručí schová

snad tam bude stát

se záchranným lanem

lásku svou ti dá...