Příběh komika

Příběh, co se mi před pár dny stal.

U popelnic podivnej stařec stál a tahal poklady svý.

Ten se mi snad jenom zdál.

Blátivej den, mizernej čas, spadaný listí

déšť nás chce zmást - jinak všechno OK.

Ani psa bys nevyhnal

Belhavej krok, svět v igelitkách, špinavej kabát,

pod ním asi byl frak - dokud hrdost svou měl,

dokud to bylo OK.

Zmačkanej plakát, co naleptal čas,

text na něm kdysi nazpaměť znal,

DOKUD TO BYLO OK - DOKUD TO BYLO OK

DOKUD BYLO VŠECHNO OK

Stojí a táhá ten zmačkanej cár

z odpadků popelnic - kam někdo ho dal.

DOKUD BYLO VŠECHNO OK

Rovná ho a čistí, jako by si hrál.

Vidím, že pláče a vzpomíná.

NA DOBU, KDY BYLO VŠECHNO OK

Ta ruka co hladí - prej komiků král

vrásčitá tvář - co naleptal čas

NENÍ, NE NENÍ, TO NENÍ OK

Vítáme Vás Vážení, dneska Vám tu vystoupí

Král komiků. Nebojte se, všechny pobaví....

Bude tu skvělá zábava i pro Ty, co se nechtěj smát.

Je tu pro Vás, jenom pro Vás, račte prosím dál...

Dočetl plakát a skleněný oči, slzičky kapou na kabát, co nosí.

Tam, kde bylo místo pro jeho podpis, a s jeho jménem obrovskej nápis,

tam zbylo jen prázdno a zmáčenej papír zasunul zpátky do odpaků dějin.

Ještě chvíli tam stál, než odešel dál a já mu naposledy zatleskal...

DNESKA ZAS BYLO OK....

Vítáme Vás Vážení, dneska Vám tu vystoupí