Propast

Až zejtra mě z černý cely vyvedou

a na skálu smrti v poutech povedou

a límec u košile odstřihnou,

má duše půjde za Tebou.

Smrt už začala karty rozdávat,

já sní o svůj život musím hrát,

mám však přání, prosbu jedinou,

než to kat skončí sekerou.

Ó můj život, jak oceán

na skály větrem naráží,

má cesta končí ve vlnách,

na rozbouřených snech.

Já musím jít, tak skončete to

už nechci žít, já nemám na to

jen Bůh to ví, že nevinnej jsem,¨

nechte mě plakat, je to naposled.