Starosti Víly

Navrátil/Navrátil

Starosti víly se rozplynou

s prvním paprskem světla proč hlavu mi pletla já vím

říkat se nesluší

zůstaň jen chvíli vždyť plachý jsou víly

přestanu naříkat nesmím se dotýkat

tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti

Z řasenky prach slzy z očí a strach

ty nevíš jak trápím se zůstává Krápník tu sám

dávno to vím hledám verše a rým

a skladba je němá já najednou nemám ten dar

jak jsem měl dřív já najednou nemám ten dar

Starosti víly se rozplynou

za klikou dveří proč málo ti věřím proč já

navíš jak zabolí

když jinde si zvykáš a jinak mi říkáš

nač je se vrátit a stejně tě ztratit

tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti

Z řasenky prach ....