Století válek

Navrátil/Navrátil

Začíná málem století válek a já se tě ptám

natolik stálá proč by ses bála já jsem hradní pán

pohleď mám kočár a z brokátu plášť co jen si vysníš tak do rána máš

tak pojď a můžem víno pít do rána dost ho tu mám

Nařídím krejčím cizím i zdejším jak šaty maj šít

jak svatebním šatem tě ozdobím zlatem a stačí jen chtít

v truhlicích klenoty obrazy mám ve stájích koně a přece jsem sám

tak pojď a můžeš kolik chceš zlaťáků mít

A stejně si myslím že lásko na tebe

nemám nemám než stačím tě prohlídnout oči mi vyškrábeš

nemám nemám nemám jak zdá se klíče k tvý kráse

nemám nemám na světě není dost bohatství pro tebe

nemám nemám nemá to význam tak se ti přiznám že nemám

Jak dáš vale šatům snad vydám se katům a všeho se vzdám

snad dám pokyn kočím ať odvezou z očí mě tam kde to znám

kde není zákon a kde není řád kde šperky se nenosí kde není hlad

já zapomněl málem století válek je marně se ptám