Hymna osady Bobrů

Jó nepřál bych vám prožít kapku toho, co jsem prožil,

ještě dneska by to s každým druhým seklo.

I můj kámoš zvanej Grizzly, když to viděl, tak se složil,

tenkrát na vandru jsem poznal co je peklo.

To poznal i můj děravej spacák,

byl toho plnej žracák i cancák

kanady, lžíce, nikdy už více nemohu na Brdy jít.

Stalo se to v pátek zrovna, když jsem z Pacifiku vypad,

cesta na osadu uběhla tak rychle.

Byl to tuším Zrzek Billy, kterej dostal tenhle nápad,

pozval na osadu kamarádi z Michle.

To viděl i můj špinavej spacák, byl toho.....

Tamty kamarádi z Michle, byli asi prvně v lese,

nevěděli co je usárna a tele.

První z nich měl pyžamo a myslel že se snese v lese,

to v čem lezou masňáci do svý postele.

A ten druhej pražák z Michle si hrál na ňákýho znalce,

přitom neznal ani jak se vážou uzly.

Já, já to poznal, když jsem poznal, že nezalamujou palce,

tuhle pravdu poznal i náš šerif Grizzly.

To poznal i můj flekatej spacák, byl toho.....

A když večer zpívala se u ohně ta naše Vlajka,

ani z jednoho z nich nedostal bys notu,

možná že to zní jako vtip, nebo jako špatná bajka,

ale tamten větší sundal klidně botu.

Vrcholem pak všeho bylo, že házeli do plamene

vajgly z cigaret a do ohně i plivli.

V tý chvíli jsem viděl Grizzlyho, měl obličej z kamene,

spojily se v něm všechny přírodní živly.

A viděl to můj smrdutej spacák, byl toho.....

"Co bylo dál, tak povídej..."

Tohleto nikdo z kamarádů nikdy už nezapomene,

řek jim Grizzly aby zmizli, grázli!

A pak bylo dlouho ticho, Grizzly hleděl do plamene a pak řekl:

Hmi

Konec všeho, rozpouštím naši osadu,

byla zneuctěna vlajka, hymna i posvátný území,

ahoj kamarádi.

A viděl to můj prašivej spacák.....