Železo, zlato a hnůj

Jsi velký, mocný král,

až moc silný pro náš stát,

kde velmoži pro prachy lžou ti do očí,

tak na co spoléháš

vždyť oni čekaj, až

kam kohout na věži svou hlavu otočí

nepočítej, že každý z nás je nej

zůstaneš stát sám.

Kdo z rytířů v boji tě zradí

kdo na věky ztratí svou tvář.

Kdo krále se bojí a komu vadí

na jeho koruně císařská zář

necouvne ani krok zpátky

to radši zabít se dá

tak zasažen zradou, na níž byl krátký

umírá zlatý a železný král.

Mečem svůj ideál

o silné říši hnal

v intrikách se jak dnes chvěl

středověký svět

lepší je slabý král

co by nám všechno dal

kterého oblafne pár navoněných vět

než padne noc, ať okusí tu moc

co v rukách svých mám.

Kdo z rytířů v boji tě zradí

kdo na věky ztratí svou tvář.

Kdo krále se bojí a komu vadí

na jeho koruně císařská zář

necouvne ani krok zpátky

to radši zabít se dá

tak zasažen zradou, na níž byl krátký

umírá zlatý a železný král.